Postdoci Progresu

Odborné profily vítězů soutěže Progresu pro rok 2019

Jiří Černý, Ústav germánských studií

Badatelská činnost:
Jiří Černý studoval na Univerzitě Palackého v Olomouci, kde mu byl také v roce 2017 udělen doktorský titul v oboru německá literatura. Od téhož roku spravuje ve Vlastivědném muzeu v Olomouci sbírkovou a odbornou knihovnu. Kromě článků věnujících se středověké a raně novověké německy psané literatuře, jež vznikla na území Čech a Moravy, publikuje taktéž stati z oblasti dějin výtvarného umění a často také oba obory propojuje. Do sféry jeho zájmu tak spadají místa produkce a recepce děl literatury německého středověku na území současné České republiky, německy psaná díla 16. století, jednolistové tisky z Čech a Moravy nebo vztah textu a tištěného obrazu.

Charakteristika projektu:
Během dvacátých let 16. století lze paralelně k německým zemím pozorovat i na území Čech a Moravy vzestup produkce německy psaných letákových spisů. Jedním z hlavních center, kde autoři těchto děl působili, se staly severní a severozápadní Čechy. Přestože byli podporováni místní šlechtou, Šliky a Salhauseny, nemohli literárně činní evangeličtí kněží obvykle v regionu zůstat dlouho. Jejich spisy však vydávají svědectví nejen o pronikání reformačních idejí do Čech, ale i značné provázanosti české a saské reformace. Cílem projektu je neposuzovat produkty německojazyčné publicistiky pouze jako cenné prameny historického vývoje, ale nahlížet na ně prizmatem české germanistiky. Kromě toho, že musí být osvětleny okolnosti, za kterých tyto letákové spisy vůbec vznikaly, se chce projekt zabývat funkcí daných děl a zkoumat, do jaké míry si byli autoři vědomi možností stále ještě nového média a jak je využívali. Hlavním cílem je pak odpovědět na otázku, jak významné bylo navázání autorů a jejich spisů na lokální tradici a jak jsou jednotlivé komunity v daných letákových spisech prezentovány. V době reformace, kdy dochází k proměnám kolektivní paměti, se letákové spisy stávají rezervoárem nejrůznějších identifikačních schémat. Důležitou roli tedy v rámci výzkumu hraje téma identity, přesněji řečeno by měly být popsány a analyzovány obrazy sebe sama, sebevnímání a sebeprezentace. S tímto tematickým komplexem zároveň souvisí navázání letákových spisů ze severních a severozápadních Čech na Wittenberg. Napojení českého pohraničí na přední centrum reformace se přitom jeví jako zcela zásadní, neboť prostupuje v odlišných formách několika různými rovinami, které doprovází vznik tištěného textu. Jako srovnávací báze by měly mimo jiné posloužit soudobé překlady děl Martina Luthera do češtiny.

Nejvýznamnější publikace:

  • The Anabaptists of Nikolsburg and their German Apologetical Writings, in: Pavlína
    Rychterová (ed.), Pursuing a New Order II: Late Medieval Vernacularization and the
    Bohemian Reformation, Turnhout: Brepols 2018, s. 233–263 (v tisku).
  • Publikační činnost reformátorů z držav pánů ze Salhausenu ve dvacátých letech 16. století, in:
    Kamil Boldan/Martin Hrdina (edd.), Knihtisk, zbožnost, konfese v zemích koruny české doby
    poděbradské a jagellonské, Praha: Filosofia 2018, s. 149–165.
  • Hesla Balthasar Hubmaier, Oswald Glaidt, Paul Speratus, Johannes Spittelmaier, in: Lexikon
    deutschmährischer Autoren III, Olomouc: Univerzita Palackého 2015.
  • Kresba ze třetí čtvrtiny 14. století v rukopise kartuziánů z Dolan?, in: Alena Volrábová (ed.),
    Ars linearis V. Grafika a kresba v českých zemích v evropských souvislostech, Praha:
    Národní galerie 2015, s. 4–11.
  • Střelecká slavnost v Jáchymově, Bibliotheca Antiqua 2014, s. 146–155.
  • Obrazové jednolisty 15. a 16. století z fondu chebských františkánů, in: Kamil Boldan (ed.),
    Libri catenati, Praha: Národní knihovna 2013, s. 185–200.
  • Ein xylographischer Judenwucher-Text des ausgehenden 15. Jahrhunderts aus Brünn,
    Brücken: Germanistisches Jahrbuch Tschechien-Slowakei, Neue Folge 21/1-2 (2013), s.
    21–36.
  • Jiří Černý/Soňa Černá/Pavlína Kleiberová, Glaidt, Hubmaier, Spittelmaier. Tři texty
    mikulovských novokřtěnců, Olomouc: Univerzita Palackého 2011.
Klára Petříková

Zabývá se středně anglickými vzdělavatelně naučnými spisy určenými převážně ženám-rekluzám včetně jejich motivických a stylistických přesahů do pozdější literatury mystické a tématem žen duchovního života jako čtenářek a příjemkyň duchovně-naučných spisů. Překládá ze staré a střední angličtiny, podílela se na první české antologii nejstarší anglické poezie a prózy Jako když dvoranou proletí pták (ed. J. Čermák, Triáda, 2009), přeložila a komentářem opatřila oblíbenou příručku pro rekluzy ze 13. století Ancrene Wisse, vyjde pod názvem S Pánem Bohem zazděná, Průvodce pro poustevnice (FF UK 2019). Je členkou projektu Chaucer in Bohemia, zkoumajícího kulturní a slovesné interakce a paralely mezi Anglií a Čechami 14. století za doby královny Anny.

Jakub Razim

Vystudoval historii na FF UK (starší české dějiny) a právo na PF MU (právní dějiny). V současnosti působí na právnických fakultách v Olomouci a Brně, kde vyučuje právní dějiny a římské právo. Mimoto spolupracuje externě s Ústavem pomocných věd a archivnictví MU na projektech a přednáškové činnosti. Ve výzkumu se dlouhodobě věnuje starším českým dějinám, přičemž se zaměřuje jednak na styčné plochy spojující národní dějiny s historickým vývojem v okolních zemích (vztah Čech a říše, Jindřich Korutanský), jednak se soustřeďuje na právní aspekty života středověkého člověka (právní kultura a rituály, romanizace). Mezi jeho nejvýznamnější publikace patří studie o Jindřichovi Korutanském a dvoru tyrolských Menhartovců a monografie Věrní Přemyslovci a barbarští Čechové: česko-říšské vztahy v raném a vrcholném středověku. Během účasti na Progresu se bude badatelsky orientovat na význam právního rituálu v kultuře českého středověku a na vzájemnou interakci mezi právem domácím a učeným, konkrétně pak bude jeho úkolem komplexně zmapovat rituální praktiku tzv. objezdů v době přemyslovské.

Filip Srovnal, Ústav pro dějiny umění FF UK

Zajímám se především o středoevropské sochařství, vizuální kulturu 14.-16. století a umění v liturgickém kontextu. V září 2018 jsem na Ústavu pro dějiny umění FF UK obhájil doktorskou práci na téma Umění a kult v norimberské Frauenkirche. Příspěvek k interpretaci sochařství 3. čtvrtiny 14. století ve středoevropském prostoru (školitel: doc. PhDr. Michaela Ottová, Ph.D.), kde předkládám komplexní uměleckohistorický pohled na norimberský kostel
Panny Marie doby císaře Karla IV. Zvláštní prostor jsem ale věnoval dosud málo reflektované role, kterou při založení, stavbě a vybavování výtvarnými díly sehrál sbor mansionářů, jemuž byla duchovní správa při mariánské kapli svěřena. V rámci projektu pro Progres Q07 pracuji na představení tohoto tématu širší odborné i laické veřejnosti ve formě knižní monografie a jedné stati v odborném periodiku. Od roku 2014 jsem zaměstnaný v Národním památkovém ústavu, územním odborném pracovišti v Praze. Jádrem mé památkářské činnosti je dokumentace na movitých památek od středověku po současnost a všeho druhu (umění, umělecké řemeslo, technické památky apod.). Podílím se také na uměleckohistorickém zpracovávání uměleckých děl z mobiliárních fondů NPÚ, jehož výstupem je knižní řada Ad unicum (doposud vyšly dva díly).

Projekt Progres Q07
název: Umění a kult v norimberském kostele Panny Marie
doba trvání: březen-prosinec 2019
afiliace: Ústav pro dějiny umění FF UK

Výběr z publikací:

  • Šárka RADOSTOVÁ (ed.): Ad unicum. Od gotiky k manýrismu. Umělecká díla z
    fondů Národního památkového ústavu I/1, 2017 a I/2, 2018 (katalogová hesla
    ke středověkému sochařství a renesanční malbě)
  • Filip SROVNAL: Umístění oltáře po liturgické reformě II. vatikánského koncilu. Příklad
    pražských kostelů, in: Zprávy památkové péče 2016/76, příloha, 20-25
  • Filip SROVNAL: „Aj, posílám anděla svého.“ Obětování Páně v chrámu a „espace
    ecclésial“, in: Ondřej JAKUBEC / Radka MILTOVÁ (eds.): Umění a politika. Sborník
    4. sjezdu historiků umění, Brno 2014, 135-146
  • Filip SROVNAL: Kult svatého Václava při norimberské Frauenkirche, in: Miroslav
    ŠMIED, František ZÁRUBA (eds.): Ve službách českých knížat a králů. Kniha k poctě
    profesora Jiřího Kuthana, 2013, 233-248
Úvod > Postdoci Progresu